• Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila v květnu

    (FF) Měla bych si přečíst knihu Konec prokrastinace. Dávat v srpnu na blog post „Co jsem se naučila v květnu“ už je trošku na hraně. „New life starts every day. Úsměv je symbol naděje a síly. „Nevíte, jak to říct? Řekněte to, jak to je.“ (Z přednášky Jordánové, vřele doporučuji. Ji i její knihy.) Zázrak se může stát každý (všední) den. Po pěti panácích Jamesona umím tančit jive. Nebo si aspoň myslím, že umím tančit jive. Divoká voda, divoké emoce. Když vím (nebo tuším), že někam nemám jezdit, nemám tam prostě jezdit. Nevím, kdy se konečně naučím klást svůj vnitřní pocit na první místo, ale už by bylo pomalu na…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila v dubnu

    (FF) Nemá cenu cpát se do o číslo menších kalhot. Vydržím je mít na sobě maximálně do dvou. Pokud se najím, jen do jedný. Nestojí to za to. Jak říká čínská medicína – tlusté střevo, plíce a kůže jsou jeden orgán. Jak s touto informací nakládáme, je už jen na nás. Scarlett Johansson potěší vždycky – ať už jako Holka na hlídání, nebo jako přebal vinného lístku v restauraci. „Nemusíte se cítit provinile, že se zbavujete negativních lidí ve svém životě. Nezáleží na tom, jestli to je příbuzný, partner, zaměstnavatel, přítel z dětství, anebo někdo nově poznaný. Ve svém životě nemusíte dělat prostor pro každého, kdo vám způsobuje bolest, anebo…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila v březnu

    (FF) Když něco sním a nikdo to nevidí, je to jako bych to nesnědla. Tolik k jarní dietě. Sebelepší nápad je vám na nic, pokud se o něm nikdo nezdozví, nebo pokud čekáte s jeho realizací na ten nejlepší čas. To je prostě jako s tou lahví vína schovávanou na speciání příležitost a schovávání krásných šatů na rande s tím pravým. K čertu s tím. Emoce jsou bezpečné. Ať žije kineze. Po třicítce by už nikdo neměl dělat recepční, servírku nebo nosit dva cůpky, laciné pestrobarevné holínky nebo flitrové tričko. Stěhování a zařizování domácnosti je sice zábavné, ale taky únavné. Nejspíš proto lidé žijí v páru, že. V pivnicích mají…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila v únoru

    (FF) Když toužíme po hluboké, ušlechtilé lásce a někdo nám nabízí laciný flirt, máme plné právo ho odmítnout. Když to nezabere, máme plné právo poslat ho do p…elhřimova. S teroristy se opravdu nevyjednává. Afirmace a mudry fungují. Není nic špatného na tom opustit lidi, se kterými se necítíme šťastní a nejsme sami sebou. Čas je nejcennější komodita v životě. Měli bychom dobře přemýšlet, za co jej směňujeme. Všechno se mění, nic není konečná. Láska a dobro jsou nad vším. Vždycky zvítězí. Vždycky tu jsou. Když někoho milujte, znamená to i to, že ho necháte jít. Pokud se milujete, pak se vrátí. Nebo se vrátíte vy. Neshnijte na polštářích laciné stagnace (D.…

  • Co jsem se naučila...,  v roce 2013

    Co jsem se naučila v lednu

    (FF) Nomen omen. Když máte opravdové přátele, tak nemáte opravdové problémy. Nestříhejte si přiopilí konečky vlasů. Nikdy. Ani trošku. Když andělovi seberete křídla, svou cestu zlehka odkráčí. Co můžeš udělat hned, udělej hned. Pozor na vietnamské pikolíky. Během pěti vteřin se na vás a vaši kamarádku dokážou podívat tak, že zčervenáte a ještě půlhodiny se chichotáte jako puberťačky při prvním flirtu. Ach, ta asijská vznešenost chrámového mistra v kombinaci s očima temnýma jako barmská džungle…. Co to plácám? Kdo zajede, ten vyjede. „Naplňujeme-li své sny, získáváme energii, naše cesta se jakoby rozšiřuje a zjednodušuje. Naplňujeme-li očekávání druhých, jsme víc a víc vyčerpaní, oddělení od sebe a naše cesta se zužuje…