(Boh) Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Na svá stará kolena jsme se rozhodly pokořit technologie a kromě blogu, kam píše asi už jen Fatalka, jsme začaly točit videjka. (Tak se tomu prý říká, ale já bych to spíš nazvala průšvih s obrazovou přílohou.) Ve své podstatě, pokud se tu zmiňuji o pokoření technologií, tak bych ráda uvedla, že nemáme ani světla ani mikrofon a kromě toho jsme ještě trapné, nepřipravené, neumíme si napsat scénář, občas nezmáčkneme správné tlačítko a stříhání je jedna velká neznámá. Přesto jsme se rozhodly to nevzdat. A proč? Protože se nikdy nevzdáváme, a taky proto, že věříme, že když chceme něco, co jsme nikdy neměly,…
-
-
Jak jsme psaly knihu, aneb „Ale děvčata!“
(FF + BOH) „Měly bychom s tou knihou začít, nemyslíš?“, aneb po čtyřech letech společného bloggování je čas vytvořit něco trvalejšího a svá „moudra“ šířit dál a víc. Tvoření probíhalo v přátelské atmosféře s ojedinělými výkřiky plnými vybraných slov typu „Bože, ty jsi ale taková kráva!“ nebo „Hele, okamžitě si vystup a dojdi si na tu svou posranou chatu sama.“ Přesto jsme stále kamarádky…
-
Naty Šaty
(Boh) Jen dobrý být nestačí. Musíte mít k tomu také vhodnou prezentaci, rodinu a přátele, kteří vás podpoří, osobní přidanou hodnotu, kterou je třeba vřelost, nebo naopak neomalenost či hrubost, kontakty, štěstí, dobré načasování a milion dalších drobností, které nakonec tvoří onen úspěch, o kterém všude píší. Moje kamarádka Natálie se rozhodla, že je už dostatečně stará na to, aby si založila vlastní obchod, který v Praze chybí. Pokud si pamatujete na dobu, kdy se ještě jídlo „jen“ jedlo a nikdo si ho nefotil, a jste z Prahy, pak si určitě budete pamatovat na Black Market na Petrském náměstí, který byl po revoluci ostrovem naděje a ujetosti všeho druhu. No, a něco takového si…
-
Rande ve třiceti
(FF) Ve třiceti děláte stejné věci jako ve dvaceti, ale jsou přitom podivuhodně jiné. Jiné je, když jdete do klubu ve dvaceti nebo ve třiceti (poznámky mamky ve dvaceti: “Počkej, až budeš mít vlastní děti a ty se budou vracet z diskoték ráno!”, poznámky stejné mamky ve třiceti: “Klidně se vrať až k ránu nebo kdykoliv jindy, hlavně už se tam s někým proboha seznam!”). Jiné je, když jdete na sraz s kámošem – zatímco ve dvaceti klidně hltáte klobásy u stánku na Václaváku a předstíráte v záchvatech smíchu, že už o životě něco víte, ve třiceti pravděpodobně sedíte na sofistikovaném drinku někde v hip podniku nebo raw restauraci a…
-
VELKÝ TŘESK 2015
(Boh) Někdy obrázek vydá za tisíc slov aneb pumkin spice latte: To be continued…
-
Piš dál, miluj dál
(Boh) Jak řekly, tak udělaly. Vlastně udělala. Nový blog Bohyně zde. Děkujeme za přízeň! Vlastně já děkuju. Je to moje cesta. Sólovka. Tak uvidíme, jestli mi na ní nebude samotné smutno.
