1, Zjištění, že o vás někdo projevil zájem je situace, kdy procházíte chodbou a neznámý kolega, který vás už významně zdravil ráno, vám lascivně popřeje dobrou chuť, protože je jasné, že odcházíte na oběd.
2, Ujištění, že střety s kolegou z vedlejšího odboru nejsou jen vaše fantazírování přichází ve chvíli, kdy letíte do kuchyňky, kolega telefonuje na opačném konci chodby a když z kuchyňky pádíte zase ven, kolega náhle sedí přede dveřmi, aby vás jen tak mezi řečí pozdravil a přidal takový ten hluboký pohled. Je opravdu těžké po tomhle výstupu nenastoupit do špatné tramvaje. (Promiň Fatalko, přišla jsem zase pozdě…)
3, Proces uvědomění, že o vás kolega stojí přichází ve chvíli, kdy se přistihnete, že čekáte na střet právě s ním. Pak samozřejmě i očekáváte, že přijde nadbíhání.
4, Nadbíhání je situace, kdy kolega z vedlejšího odboru použije namísto výtahu vzdáleného dva metry, výtah ve vedlejší části budovy, jen aby mohl projít kolem vás a smyslně pozdravit.
5, Podporování nadbíhání je situace, kdy vidíte kolegu z vedlejšího odboru, že si přivolal dva metry vzdálený výtah a významně se na něj podíváte, jen tak na zkoušku, jestli se chytí…
6, Dvojitý pohled je střet okořeněný nadměrně přátelským pozdravem, kdy se poté kolega zastaví v ohybu chodby, aby si vás pořádně prohlédl, zatímco odcházíte do své kanceláře. Tohle ale nezjistíte, pokud se neotočíte. (Bože, nikdy se neotáčejte! Ale klidně čtěte dál…)
7, Akceptace nevinných kancelářských hrátek nastává, když při střetu s kolegou zatáhnete bříško, vystavíte své exkluzivní pětky a poté, co se po nadměrně přátelském pozdravu minete, se jen tak letmo otočíte, abyste zjistili, jestli se na vás stále dívá. (Dívá. Bohužel díky tomu i ví, že jste se otočila…)
8, Absolutní zděšení nastává ve chvíli, kdy se kolega kolem vašich dveří prochází s blonďatou kolegyní z jeho odboru. Tohle bude ještě hodně zajímavé. (Ty jedna bloďatá potvoro! Kazit mi zábavu teda nebudeš!)
9, Ke konci nadbíhání dojde jednoho rána, kdy se s kolegou a dalšími obyvateli kanceláří setkáte ve výtahu a zapředete hovor. Najednou už není tak tajemný a zajímavý, zůstává jen sympatickým kolegou, kterého potkáváte na chodbě a co se nemračí jako ti ostatní. Z toho důvodu bych vypojila výtahy. Člověk by si protáhl tělo a nepřicházel by o tajemno v kancelářských hrátkách… (Ale naštěstí si ještě pořád vykáme a to je hodně sexy)
10, Poslední ranou z milosti je setkání před výtahem, které proběhne o samotě. Následuje očekávaný hloupý rozhovor, který vás i tak zaskočí, takže v půli věty vlítnete do výtahu, jen abyste tu situaci ukončila. Výtah se pak v půlce proslovu pana kolegy zavře a vy jste vysvobozená. Díky Bohu za výtahy!
(Bohužel před Vaším zběsilým úprkem se kolega ještě stihne představit, zazubit a zapolemizovat o Vašem jméně, čímž je konec absolutně všemu. Nevím, co je na Bohyni tak divnýho. A rozhodně si s tím vobejdou nebudu tykat, jak se naivně domnívá).