(Boh) Pokud z jakéhokoliv důvodu potřebujete tajit těhotenství, zde je několik tipů od (geronto)matky, která tuhle novinu světu řekla až těsně před nástupem na mateřskou. Jak se mi to podařilo?

• S nastupujícím těhotenstvím jsem si co nejvíc jednání přehodila do online, což díky končícímu covidu nebylo vůbec podezřelé. Stejně byl pořád někdo nemocný a online se všeobecně doporučoval
• Sněmovna ale jela a tam jsem musela být, takže jsem vrstvila oblečení, strečové černé kalhoty jsem doplnila o rozevláté vršky, velké svetry a šátky, které jsem nosila vždycky, takže se nikdo moc nedivil. Otěhotněla jsem na podzim, takže roční období mi hrálo do karet
• Hodně mi pomohla nadváha, která dosahovala v té době společensky akceptované výše, takže se nikdo na nic neptal a ani moje pomalé nabírání nekomentoval
• Vzhledem k mému single stavu nikoho nenapadlo, že bych mohla být těhotná. Sama jsem tvrdila, že na mateřství kašlu, čemuž jsem do otěhotnění i věřila, takže jsem spíš byla pro všechny kolem takový ten ztracený případ čerstvé čtyřicítky, které ujel vlak, a proto se raději ani nikdo na nic neptal
• Kupodivu mi v těhotenství zmizela alergie i bolest zad, byla jsem proto hodně aktivní a výkonná, žádná vyčerpaná bledule. Co bych teď za ten hormonální speed dala
• Moje těhotenství jsem neventilovala, nikde o něm nepsala, nikomu, kdo o něm nepotřeboval vědět, neřekla. Informovaná byla rodina a kamarádi, které jsem fyzicky vídala. Plus několik nejdůležitějších lidí v zaměstnání. Díky nim se to taky povedlo. Kryly mě dvě kolegyně v práci a moje šéfová, za což jsem jim do teď neskonale vděčná. Mít v zaměstnání spojence je půlka úspěchu.
• Lidé chtějí mluvit hlavně o sobě, takže když je necháte vypovídat, budete jim klást doplňující otázky, tak se nakonec spokojí i s neutrálním “jo, u mě všechno v pohodě” a nebudete muset nic sdělovat, lhát nebo si vymýšlet. Prostě jste se k tomu nedostala…
• Pokud náhodou organizujete setkání s několika zástupci ministerstev, starosty a dalšími kolegy a chce se vám zvracet,  okamžitě začněte předstírat důležitý hovor, kvůli kterému musíte jednání na chvíli opustit a nečekejte na poslední chvíli, jako já. Nebudete pak muset v šíleném amoku uklízet nejen kabinku, ale i vstupní dveře, zrcadlo, umyvadlo a chodbu. Proč v amoku? Protože jste si přece jen odskočili zatelefonovat a kdykoliv může někdo přijít.
• Samozřejmě nastaly i situace, kdy jsem se jednáních musela účastnit, včetně večírků a několika výjezdů, kde jsme sdílela i ubytování. Alkohol jsem lila ke kytkám, odnášela panáky na záchod a jednou vylila drink do kabelky, ze které jsem vyndala jen mobil a sluchátka. Byla to slivovice a takovou škodu to zase nenapáchalo. Jinak s vínem v ruce, samozřejmě s tím stejným, jsem elegantně zvládla absolvovat několik večerů a to bez ztráty kytičky.

K těhotenství se dá přistupovat jakkoliv. Okázale i minimalisticky. Záleží na vaší povaze i situaci. Všechno je správně. Přestože jsem hodně extrovertní a otevřená, rozhodla jsem se pro minimalistickou verzi, protože byla pro můj rytmus života vhodnější a bezpečnější a taky proto, že mě vždycky děsily těhotenské fotky z ateliérů, večírky na určování pohlaví, taková ta kýčovitá vyznání s malými botičkami a sdílení všeho a všude. Hlavně ne srdíčko na břiše! 

Prožívala jsem si ten svůj zázrak sama  a v klidu, se svým psem v posteli u Netflixu a jestli něčeho lituju, tak jedině snad odevzdaní těhotenské průkazky v porodnici, protože jsem si z ní nic nezapsala a neofotila si ji. 

Na druhou stranu teprve před týdnem, ano synovi budou tři roky, jsem zjistila, že existuje knížečka se kterou se chodí k doktorovi a prý se do ní zapisuje po každé kontrole váha, míra a další informace o dítěti. No, tak tihle knížku po mně nikdo nikdy nechtěl a při odchodu z porodnice jsem ji nedostala, čemuž se ale moc nedivím, protože při odchodu jsem nedostala ani svou lékařskou zprávu. Ale o tom zase někdy jindy.

Pokud potřebujete z jakéhokoliv důvodu tajit své těhotenství, tak to udělejte a na nikoho se neohlížejte. Hlavně ne na své pubertální představy o tom, jak to jednou bude probíhat. Na ty se vykašlete, stejně jako na tetičku z Horní Lhoty. Stejně tak moc nedbejte ani na zaměstnavatele, protože je to celé o vás. Tetička by se stejně jen potřebovala ukázat v konzumu a zbytečně by její kámošky řešily něco, do čeho jim nic není a zaměstnavatel má dost jasně stanovené hranice vztahu, ve kterém vy jste chráněná. Věřte mi, že to není v zákoně jen tak z legrace a nikomu nic nedlužíte. Pokud máte dobré vztahy v zaměstnání, tak nebude problém vaše těhotenství, pokud je to v práci na prd, dají vám to sežrat. No hard feellings. Protože víte, co se říká o práci a rodině? Jediný, kdo si bude pamatovat, že jste tak tvrdě makali i po večerech, víkendech a svátcích nakonec bude jen vaše rodina. A to je trochu škoda, ne?

Tak pápá!