(Boh) Náš blog není o jídle, a proto ani tento příspěvek nebude aspirovat na recept roku. Spíš bych se chtěla podělit o své zážitky. Přestěhovala jsem se do bytu, kde je trouba. To není asi tak nic zásadního, pro člověka, co troubu má. Jenže já téměř 30let žila v kuchyni se sporákem a mikrovlnkou. Pekla jsem leda tak o víkendu s babičkou na Kladně. Kuře a bublaninu. Zbytek jsem v Praze řešila Remoskou nebo mojí chytrou mikrovlnkou s šestým smyslem. Pod dojmem budoucí úžasnosti jsem se rozhodla vařit. Vyrazila jsem tedy na nejlepší farmářské trhy v Praze (o těch někdy později) a nechala se inspirovat. Farmářka z kozí farmy v Kojetíně byla strašně milá, vysvětlila mi,…
-
-
Vyzkoušely jsme – řízení v Praze (nedělní provoz, zatím)
(Boh) Říká se, že si máme dávat pozor na to, co si přejeme. S tím plně souhlasím. Ve chvíli hlubokého rozjímání, kdy mé myšlenky mohl slyšet jedině Vesmír, jsem si řekla: „Až se přestěhuju, naučím se řídit.“ (Samozřejmě jsem měla na mysli ještě mezistupeň, a to prodej zahrady a pak koupi auta, ale to jsem Vesmíru nesdělila.) Za pár dní na to jsem ve sluchátku uslyšela: „Tak prdelko, budeš řídit. Dneska mi vzali papíry. Kdy si dojedeš pro Adélku?“ V prdelce by se v té chvíli krve nedořezal. Samozřejmě nevěřím, že bych měla tak velkou moc a přiměla Vesmír k odebrání řidičského oprávnění. Vesmír si nejspíš řekl, že sebrat někomu řidičák, je celkem…
-
Konkurz na manžela
(FF) Tak jsem to udělala. Dala jsem si inzerát na net. Seznamovací inzerát. Na jednu seznamku neplacenou a jednu placenou. Když už, tak už. Ano, vždycky jsem si říkala, že pokud se neseznámím osudově, náhodou, nemá to cenu, a že internet je plný neatraktivních úchylů, kterým jde jen o jedno. A moje modré oči to nejsou. Vybrala jsem nejhezčí fotky a začínám si připadat jako hlavní cenu v tombole. Jako vycpanej kanec. Napsala jsem pravdu. Že hledám muže věrného, svobodného a něžného. Prostě opravdového. Po svém posledním vztahu nemám na nic jiného energii, čas ani náladu. A světe, div se! Svět je plný věrných, něžných a svobodných chlapů. Nebo to…
-
Co se na lodi naučíš
(Boh) Nikdy jsem neplula déle než den a teď mám za sebou týdenní plavbu kolem Chorvatského pobřeží a s odstupem času můžu říct, že to stálo za to. Zvládla jsem to! Naučla jsem se mnohému a viděla a poznala nepoznané, takže velká spokojenost. Osobně jsem byla nadšená z kapitána, přestože odřel při výjezdu z mariny loď o muringové lano, trochu jsme přechlastali motor v člunu, ukázali říční/mořské chorvatské policii zač je toho loket a v závěru dovolené najeli (překvapivě uprostřed moře) na mělčinu a totálně orvali loď. I tak jsem si kapitána vážila a jiného bych nechtěla. Věřte nebo ne. Bylo hezké počasí a tu něco-shellovou bundu jsem neužila, ale ani ty…
-
Odhalení – část první
(Boh+FF) Asi nemá smysl více uvádět fotografie, které vznikly díky talentované fotografce Ceranně. Chceme jí ještě jednou poděkovat za trpělivost, kterou měla (především s živou a ukecanou Bohyní) a doufáme, že se dostane na školu, která jí umožní větší umělecký rozvoj. Držíme palce, Aničko! Nechtěly jsme už zůstávát inkognito, protože se za sebe (ani jedna za druhou) nestydíme, ale bohužel jsme neměly fotky, které by ladily s ideou We And The City. Dvě Třicítky se prostě nemohly představit jako uštvané poběhlice, které někdo vyfotil na firemním večírku. (Tak totiž většinou naše fotky působí, ku radosti jiných, kteří si je dokonce stahují…jak jsme měly tu čest zjistit. Ale stalkerům se budeme věnovat jindy:-)…
-
Vyzkoušely jsme – Cirque du Soleil
(Boh) V poslední době jsem vyzkoušela mnohé… Málem jsem se rozplakala na Cirque du Soleil, zapařila jsem na Majálesu, pobavila se na Oněginovi, který byl Rusák, naučila se masírovat hlavu po indicku a připravovat dokonalé koktejly, ochutnala speciality pro labužníky na Prague Food festivalu a zafandila si na beach volejbale. Ve své podstatě bych doporučila všechno. Protože všechno bylo skvělé. I když všude bylo něco, co bych si zřejmě odpustila nebo udělala jinak. Ale jak se říká u nás doma, „byla to souborná nabídka“ a tak nebylo zbytí. Cirque du Soleil je cirkus, jehož vystoupení jsem chtěla vidět už od chvíle, co jsem se o něm v roce 2000 dozvěděla. Tenkrát přijeli…
