• Co se nám honí hlavou

    #ProjektVanoce (Projekt Vánoce :-)

    (Boh) Mám ráda Vánoce. Mám. Přiznávám se bez mučení. Ale je pravda, že pro mě poslední dobou představují zvláštní čas, kdy mi dochází, že stárnu. Oprava: Že všichni kolem mě stárnou. Že jsem čím dál, tím víc zaneprázdněná a nějak pro mě postrádají kouzlo, které dřív měly. Možná je to tím, že jsem jedny Vánoce řešila rozpad rodiny, několik Vánoc jsem byla nemocná, trávila je s někým, kdo Vánoce neměl rád, ale koho jsem měla ráda já, a jedny Vánoce (23.12.) bohužel zemřela babička, která mě vychovávala. Navíc od vejšky byly Vánoce ve znamení státnic, zkoušek nebo hlídání dětí na horách. (O mé kariéře jako au-pair si popovídáme někdy jindy.) Je…

  • Co se nám honí hlavou

    Pomalu zase začínám věřit

    (FF) Nechávám tomu volný průběh. Odevzdám to životu. Zjistila jsem, že mě nebaví chodit na rande, postopadesátkrát vyprávět svůj příběh, setkávat se s muži. Znovu říkat, kdo jsem, co jsem, proč jsem, jak jsem, co chci a nechci, pro co stojí za to žít a za co bych se bila jako lvice, i když jsem beránek. Nechce se mi, často to nejsou lidé, se kterými bych měla a hlavně chtěla něco sdílet. Proč to absolvovat? Jen kvůli tomu, abych měla po ruce nějakou historku, až se zase někdo zeptá, jestli UŽ (konečně, proboha, vzpamatuj se! jak takhle můžeš žít?) někoho mám? První rande může být zábavné, ale ne první rande…

  • Co se nám honí hlavou

    Co jsem se naučila v září

    (FF) A je tu podzim, čas vrstvit módní kousky, poslouchat Sinatru a líbat se ve spadaném listí, samozřejmě pokud nemáte zánět močáku, nebo milence, se kterým se nemůžete za světla ukazovat, nebo vyhřezlou plotýnku. Je čas na burčák, mladá vína a první svařák. Přichází sezóna zachumlání se v pelíšku a dívání se na filmy a seriály. Na co se koukat? Miluju seriál „This is us“, i když brečím u  každého dílu, líbil se mi „Feud“, protože zbožňuje Susan Sarandon a Jessicu Lange, dál film „This beautiful fantastic“, příjemně lehce děsivé „Marchlands“ nebo „Lightfields“. Klasikou jsou „Stranger Things“. A protože pro vás nemám moc zážitků z bizardních rande, koukněte aspoň na…

  • cestování,  Co se nám honí hlavou

    Co dělat a co nedělat v Itálii

    (FF) V Itálii jsem s kamarádkou byla na začátku července, takže teď, několik měsíců po, je ideální doba přinést o tom stručný report. Připomenout si šumění moře, křik racků, horké noci, křupavou pizzu, perlivé prosecco, zpocené vlasy a zaprděný vzduch v letadle. Na dietu a cvičení času dost, času dost, říkám si většinou celé jaro… a pak se o půlnoci noc před odletem zběsile natírám zeštíhlujícím krémem, myslím si, že moje celulitida zázračně zmizí a ráno se probudím s velikostí 36. Probudím se leda s vyrážkou, protože ten krém je otevřený bůhvíjak dlouho, a mažu leda na letiště. Nové plavky si zkouším až pět minut před odchodem na pláž, zjištěnou…

  • Co se nám honí hlavou

    „Jsi trochu divná, ale mně to nevadí“ aneb Co jsem se naučila v srpnu

    (FF) Trendem (v zahraničí, tady to moc nepozoruju) začínají být neupravená, reálná selfie a fotky na sociálních sítích, která si na nic nehrají a hledají krásu v obyčejnosti. Snad se to dostane i sem. Že bychom přestali fejkovat dokonalé životy a mohli se tak alespoň trochu zbavit tlaku, který v nás vytváření zdánlivě dokonalých životů vyvolává. A tím reálným, nofilter přístupem se myslí opravdu nofilter. Ne líčení ve stylu klaun nebo pornohvězda a vyfoukané vlasy s tím, že „tahle jsem se právě vzbudila“.  Pozdě, ale přece vám přináším i své seznamovací zážitky ze srpna. Byla to zas pořádná taškařice. Protože léto bez kovboje je naprd, zalovila jsem opět v kalných vodách…

  • cestování,  Co se mi líbilo,  Co se nám honí hlavou,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

    Putování Českou Kanadou a Šumavou

    (FF) Pocházím sice z malé půvabné vesničky v úpatí Železných hor, ale stejně dlouhou dobu jako jsem žila na venkově, teď žiju ve městech. Překvapeně zjišťuju, že to na mě zanechává následky, i když si myslím, že ne, takže se smýkám po lesních cestách nebo hledám restauraci na vesnici po osmé večer. Proto pro vás mám pár cenných, vysoce amatérských rad, jak postupovat při turistice: V první řadě je dobrý nebrat si na minivandr o číslo menší kalhoty. Asi jsem měla pocit, že se do těch džín po obžerství v Itálii vejdu, ale muffiny, které se v rytmu „vyvalily se vlny zdola“ objevily nejen na bocích, mě přesvědčily, že fakt ne.…