Dvě Třicítky ve městě blog
krása, kosmetika a tak.,  Tasted On Us...Aneb vyzkoušely jsme

Vyzkoušely jsme – focení



(Boh) Nejsem modelka a ani tak nevypadám. Nikdy jsem se nenechala fotit a netrávím čas před zrcadlem. Takže je logické, že stejně jako když slyším svůj hlas a jsem překvapená, že takhle zním, i po shlédnuté svých fotografií na sebe nevěřícně koukám a říkám si, jestli takhle opravdu vypadám. Jsem záhadně fotogenická a na každé fotce vypadám jinak. Kdybych se snažila, možná by mi to i slušelo. Ale já s focením nemám zkušenosti. Nevím, jestli vypadám lépe z profilu nebo z „ánfasu“, neumím předstírat chůzi nebo rozhovor, protože se většinou směju, hýbu, mávám rukama a celkově jsem v pohybu. Ku radosti fotografa. Když mi to na fotkách sluší, jde o momentky.
Přestože jsem z focení měla obrovský respekt, i tak jsem to dost podcenila (viděno z dnešního pohledu). Sehnala jsem sice zástup originál kabelek a bot – ano, proháněla jsem se po Praze s kufříkem, na jehož obsah by mi dvě stě tisíc nestačilo – a vybrala jsem si ty nejvhodnější šaty (kromě silonek, ty byly lesklé, na což jsem přišla až v metru…), ale to vše byly jen rekvizity. Šlo o nás a já připravená nebyla. Teprve až během focení jsem se od Ceranny dověděla, že si modelky zkouší výrazy a pózy před zrcadlem a celkově cvičí. To jsem neudělala. Na rozdíl od Fatalky. Ta má zkušenosti a navíc si sjela book Kurkové a díky tomu na fotkách i tak vypadá. Já mám dvě brady, vlasy mi trčí a jsem lehce vyděšená. Nevěděla jsem kam mám dát ruce a jak předstírat rozhovor, aniž bych při tom mluvila.
Ale i přes to všechno se mi naše fotky líbí. Nejsem dokonalá, ale měla jsem dva dokonalé dny s Fatalkou a Cerannou. Mám skvělé přátele, co mi bez mrknutí oka půjčí svůj šatník, jsem spoluautorkou blogu, který občas někomu zlepší den a celkově se na naše fotky dívám s láskou. Při příštím focení budu mít v zásobě stovky výrazů a póz, nevezmu si stahovací kalhotky, které se neustále shrnují a nezapomenu zatáhnout břicho a hlavně…zvednout bradu! Taky se naučím nemrkat a stát tak, aby to vypadalo, že jdu. Fotky to budou opět nádherné a my budeme ještě krásnější a veselejší. Ale nikdy nebudou jako tyhle, mé/naše první. Ten pocit, který mi dodávají, je k nezaplacení. Jsem strašně šťastná. A i když nám Ceranna poslala zatím jen malou ochutnávku, chci jí tímto poděkovat, že do toho s námi šla. Že byla tak milá a trpělivá a že je absolutně úžasná. Z celého srdce, ti děkujeme!

Nové články emailem

Nechte si posílat naše články rovnou k vám do schránky.

Nebojte, nespamujeme a z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

15 komentářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *