(Boh) Známe to všichni. Některá rána prostě nejsou jako z magazínu. Nejsem krásná a ladná, na hlavě mám kudrnaté vrabčí hnízdo, nemůžu najít ponožky a o makeupu se mi může jen zdát. Na třpytky a zdravíčko prostě dneska nebyl čas. A tak jsem nasadila čepici, rukavice a vyrazila do studeného rána. Když mám pocit, že ztrácím kontakt sama se sebou, když si myslím, že věci nejdou tak, jak si přeju, povídám si s Vesmírem, anděli, s Bohem a zkouším zjistit, proč je například najednou taková zima, proč jsem se nevyspala a jestli bude všechno v pořádku. Většinou rozhovory končím poděkováním a prosbou o ochranu mentální i fyzickou. Dneska jsem si zase povídala…