(Boh) Říká se, že si máme dávat pozor na to, co si přejeme. S tím plně souhlasím. Ve chvíli hlubokého rozjímání, kdy mé myšlenky mohl slyšet jedině Vesmír, jsem si řekla: „Až se přestěhuju, naučím se řídit.“ (Samozřejmě jsem měla na mysli ještě mezistupeň, a to prodej zahrady a pak koupi auta, ale to jsem Vesmíru nesdělila.) Za pár dní na to jsem ve sluchátku uslyšela: „Tak prdelko, budeš řídit. Dneska mi vzali papíry. Kdy si dojedeš pro Adélku?“ V prdelce by se v té chvíli krve nedořezal. Samozřejmě nevěřím, že bych měla tak velkou moc a přiměla Vesmír k odebrání řidičského oprávnění. Vesmír si nejspíš řekl, že sebrat někomu řidičák, je celkem…
-
-
Fatalka a město
(FF) Upocená tílka, blyštivé řetězy, plastový nábytek, agresivní řidiči. Pozdně jarní město je občas tak zábavné! Věci, které mě vytáčejí, ale nemůžu s nimi nic moc dělat… Když teplota ve městě vystoupí nad 25 stupňů, není to důvod svléknout se do půl těla. Tohle se týká samozřejmě mužů. Hlavně řidičů. Chápu, že jim je horko, ale proč se mám dívat na polonahé popeláře, řidiče náklaďáků a dodávek? Zvláštní kapitolou pak jsou muži, kteří s hrdostí vystavují svůj hrudníček v těsném tílku a svůj sexy look ještě vylepší řetízkem. S přívěskem znamení. Ech. V obzvlášť vydařeném případě nechybí ani ledvinka, pásek a kalhoty vytažené pod hrudníček. Ech ech. Proč jezdí někteří…
-
Na prahu
(FF) Po půlroční eskapádě s žitím na venkově jsme si uvědomila, jak mám ráda Prahu. Čím dál víc. Zbožňuju rozdivočenou atmosféru adventních trhů na Staromáku, rozkvetlé stromy na Letné, klapot podpatků na dlažbě, když se letní nocí vracím ze zahrádek, a pocit, když se brodím spadaným listím v karlínských ulicích. Možná ji mám tím radši, čím lépe se mi v ní žije. Časy, kdy jsem sem před lety přijela s ještě neoschlým diplomem a jednou taškou (jednou taškou!) oblečení, bydlela v paneláku na Jižním městě a kodrcala se hodinu do práce, abych dělala asistentku, jsem dávno vytěsnila. Čím víc se blížím centru města a všemu, co jsem si kdy přála,…
