(Boh) Má kamarádka na FB zveřejnila úžasnou věc od Remarquea. Přečetla jsem si ji večer, když jsem se dostala domů a celou noc mě ta slova provázela. Ráno jsem se asi tak trochu unáhlila a svému příteli ten text poslala. S obrázky od René Magritta. Takže teď to tak vypadá, že se asi vyděsí a opustí mě. I když, možná by to bylo dobře, protože pokud nesnese nápor klasiky a stále se po více jak roce a půl bojí vyznání, není to muž hodný Bohyně. (no, necháme se překvapit. Ještě je tu naděje, že se dopis ztratí. Romanticky jsem ho totiž poslala poštou…ups) Tu však jsem náhle viděl, že mohu…