(Boh) S nově nabytou svobodou přišly i nové výzvy. Ono to není jen tak, porušit vánoční tradice. Dominový efekt na sebe nedal dlouho čekat. Takže jsem se já, duch mejdanů, na Štěpána ocitla ve své vlastní kuchyni, kde jsem Mamma Boh a Janě (Fatalce) servírovala desetiletý rum a sama pila vodu s aloe, protože kojím. Hodně zvláštní pocit. A to jsem ještě dostala čokoládové bonbóny a nechala si je na ráno! Začínám se o sebe i celý svět bát. Nejdřív zatáhnu Vánoce, pak abstinuji, zatímco ostatní kropí. A jídlo si odložím na ráno? A co bude dál? Koupel v krvi panen? Přichází konec světa!
-
-
Deník Boh na mateřský (2)
Víte jak je to s těmi lhůtami? Pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli či svátek, pak je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Takže jestli pracujete i mezi svátky, tak je zcela v pořádku, že deník čtete až v úterý. Je to totiž první pracovní den.
-
Deník Boh na mateřský (1)
(Boh) Mateřství mě zaskočilo nepřipravenou, protože jinak jsem vždycky na všechno připravená byla. Někdy i dvakrát, jak mohou někteří pilní čtenáři potvrdit. Přesto ničeho nelituji a jsem šťastná tam, kde jsem a s kým jsem. Jediné, co musím konstatovat je zjištění, že i přes existenci mateřství takříkajíc od počátku věků lidského pokolení na něj není naše společnost stále připravená. Pořád to tak nějak neklaplo. Možná někde v matriarchátu to bylo lepší, ale to co zažívám poslední měsíce, to je prosím pěkně slušná jízda. Se svými třemi úvazky a jedním úžasným závazkem se moc do zadku nekopu. Vlastně nemám pro sebe ani volnou vteřinu a když si někde ulevím, tak mě…
-
SHINDA EFEKT
Milujeme gorily v ZOO Praha. Teda moje máma miluje hlavně Richarda. Já mám ve skutečnosti slabost pro převalské koně. Nicméně příběhy goril sleduju, abych udržela informační krok v rozhovorech s matkou. Pamatujete na příběh Shindy? Staré gorily, co byla tetička všech gorilátek, byla při těle a furt si někdo myslel, že je v očekávání, ale ona byla “jen” tlustá? Naštěstí v rozhodné době všichni ztratili naději a přestali ji pořád sledovat a něco od ní očekávat, což bylo to nejlepší, co se mohlo stát. Shinda totiž měla konečně pokoj a mohla si dál tloustnout a dělat si, co chce. Což taky udělala a jednoho rána trochu nezúčastněně porodila zdravého samečka…
-
Dvě třicítky po čtyřicítce
Když nepíšeme na blog, tak je jasné, že žijeme (a pak máme o čem psát). A taky je jasné, že nám budou přibývat sledující, stejně jako na Twitteru nebo Instagramu. Nevíme, proč tomu tak je, ale bývá to pravidlo: čím míň píšeme a sdílíme, tím víc rostou čtenářská čísla navzdory všem marketingovým poučkám. Svět nás sleduje (a následuje). Nebo dělá to, co jsme navrhovaly před lety. A pořád z toho máme pocit zadostiučinění, i když už jsme někde úplně jinde. Napíšu o tom v dalším postu. Zase za rok a půl. Zhruba. A zatímco svět víří v divém rytmu čardáše, mezitím jsme se jedna tiše a nenápadně a druhá s…
-
Fatalka poprvé v Chorvatsku
Protože očividně prožívám rok, kdy obrážím destinace, kde už všichni Češi stokrát byli, v červenci padla volba osudu na Chorvatsko. Ano, moje poprvé u Jadranu! Jak tento název zněl exoticky, když jsem byla malá a prohlížela si sušené mořské plody u babičky v poličce. Jaká to tenkrát asi byla několikadenní výprava, na kterou se měsíce těšilo a pak se na ni roky vzpomínalo! No nic, konec nostalgického okénka, tady máte zážitky roku 2021: Když si na dovolené nestihnete udělat make-up, aspoň si umyjte vlasy. Když ani to nestihnete, naneste rtěnku. Pokud nestíháte ani rtěnku, vemte si aspoň prstýnek. Stejně budete nejhezčí, protože o pleť se postará opálení a o vlasy…
