401. Mám radost z mého marketingového programu, který šlape jako hodinky a fakt funguje. Jsem prostě geniální! (Boh)
402. Udělaly mi radost další zásilky vánočních dárků. Ano, v časopisech jsou vánoce na začátku podzimu a o Vánocích už budeme mít jaro. Trošku schizofrenie. (FF)
403. Nadchla mě panenka pro Unicef, která vypadá jako Drahý. (Boh)
404. Mám radost z nové Elle s psaníčkem, články od Zuzky (Očima Mademoiselle) a vzorkem nové vůně Lancome – musí být má, stejně jako ty předtím. Vůně, ne Zuzka. (FF)
405. Potěšilo mě, že se mi konečně vrátil mozek, potom co mé tělo snad konečně vyplavilo všechny léky. Sice mě dva dny bolela hlava, ale to je zjevně daň za to, že je můj mozek tak velký a geniální a trvalo tak dlouho než se vrátil… Ne, pokud jsem schopná napsat tohle, ještě v pořádku nejsem. (FF)
406. Jsem na sebe pyšná, že jsem zvládla udělat zvláštní pohyby a postoje na józe a přitom se nepozvracet. Ten salát s kozím sýrem jsem si neměla dávat těsně před hodinou. Příště se postím. (Boh)
407. Mám radost, že všechny akce, kterých jsem se nemohla zúčastnit, byly povětšinou hloupé, trapné a nudné. Nebo jsou lidé okolo mě tak milí, že mi tohle tvrdí, aby mi to nebylo líto. (FF)
408. Mám radost, že se má kamarádka stěhuje ke svému příteli, že další kamarádka z vysoké má dcerku, že moji blízcí dostávají různé skvělé nabídky a dokáží určitě fantastické věci. (FF)
409. Mám radost, jak svět někdy dokáže být přátelským místem. Třeba dnes – pán (!) v knihkupectví mi pochválil kabelku. Manikérka mi moc ochotně pomohla se zaseknutým zipem, takže jsem přestala nervozně škubat. Trenčkotem i sebou. Všude, kam jsem přišla, hrála buď hudba z Hříšného tance nebo Romea a Julie (wtf?). V tescu o mně pokladník prohlašoval, jak jsem správný člověk, jen proto, že jsem se odmítala dohadovat s ženskou s plesnivou okurkou a šla k jiné pokladně. A cestou domů přesně na mě spadlo bílé peříčko. Maličkosti, které mě to nedělní dopoledne v součtu přesvědčily, že nebude tak zle. (FF)
409. Jsem šťastná, že se má velká kulinární večeře vydařila. (Boh)
410. Jsem absolutně nadšená, že jsem dnes viděla první vánoční světla a ozdoby a výzdobu. Úplně se mi rozbušilo srdce a nebylo to stresem z Vánoc. Blíží se totiž advent! A advent by měl být samostatné roční období, alespoň podle mě. Je totiž magický, plný nočních toulek v zářivých šatech, zimních procházek s pečenými kaštany a naděje. Dobře, taky se pravidelně o adventu zamilovávám. Už se to blíží, už se to blíží! I see it coming lalalaaaa. A je úplně jedno, že ve finále bývá advent stokrát lepší než celé Vánoce. (FF)
411. Udělal mi nakonec radost dvousečný komentář, že píšu „jak ta tlustá Halina“. Pokud píšu jako jedna z mála autorek, které se u nás uživí vlastní tvorbou, pak jsem nadšená! (FF)
412. Mám radost ze seznámení s krví mého Darhého. Rodina je základ, jak praví politici na plakátech. Nevím jestli státu, ale mého života určitě. (Boh)
413. Dělají mi radost komentáře na blogu. Není lepší motivace než povzbudivý komentář, když má člověk pocit nanicovatosti, nejradši by zalezl pod deku a probudil se do lepšího svět(l)a. (FF)
414. Mám dětinskou radost z magnetů na ledničku a barevných připínačků na mé kreativní nástěnky se sny. Začínám mít nějak v oblibě papírnictví a domácí potřeby. Zvláštním způsobem mi přijdou uklidňující a kreativní. Což asi i jsou. A já tiež. (FF)
415. Mám radost ze skvělého večírku, který se vyvedl. Ze sushi, z aktivit, z naší želvy, z hořícího krbu a přátel kolem velkého stolu. Ze spousty jídla, pití, návratu ztraceného syna, nočních rozhovorů s Drahým a zasněžených parapetů. Mám z toho všeho takovou tu vnitřní silnou radost, která se strašně špatně vyjadřuje, ale o to intenzivněji ji někde hluboko cítíte. Možná to není radost. Možná je to láska. (Boh)
416. Mám radost z krásného nábytku, ptačí klece a tří pil, co jsem o víkendu vyhrabala ve svém starém novém venkovském domě. Ptačí klec vystlaná obrázky z Bazzaru už je novou dekorací chodby. A taky mám radost, že ta kůlna na zahradě není kůlna, ale domek pro hosty. To jsem vždycky chtěla! (FF)
417. Potěšila mě návštěva babičky. A jako vždycky její slova, že zářím. Začínám mít takové tušení, že mou záři vidí vždycky. I když je (ta zářa) asi momentálně zakopaná sto sáhů pod zemí. Nebo ji nevidím jenom já. (FF)
418. Mám radost, že jsem neumřela. V obýváku mi utíkal plyn a já měla celý týden pocit malátnosti a vyčerpanosti. Někdy to není jen smog a nedostatek spánku. Někdy je to něco víc… A já mám radost, že jsem to přežila! (Boh)
419. Mám radost z komentářů na blogu a nových lajků na fb. I když je to jen jeden klik nebo projevený názor, pro nás to opravdu hodně znamená. A dělá nám to nesmírnou radost! (Boh)
420. Mám radost z bramborákové večeře, která se vydařila. (Boh)
421. Mám radost, že jsem letos konečně stihla jít na houby a na procházku do žlutého lesa a přecpala jsem se houbovými řízky. (FF)
422. Mám radost z pátečního večera, který se, raději pro všechny postupně zúčastněné, nestal. (FF)
423. Mám radost, že Bohyně neumřela. A třeba se ještě letos uvidíme. Jupí! (FF)
424. Potěšilo mě, že jsem si neublížila při svých posledních dvou pádech. Už mě moc nepotěšilo, že i když sebou švihnete před nacpaným pondělním autobusem, tak vás lidé překračují a ani se nezeptají, jeslti jste v pořádku. Tohle mi na Praze fakt přijde úchylný. (FF)
425. Mám radost, že všechno zvládám. Chvíli to vypadalo, že se zhroutím, ale pak přijel Drahý, Italové, došlo na zazimování zahrady a já pochopila, že když zvládnu očesat padesát kilo jablek, poradím si i s ostatním. Ať už je to plyn nebo finanční právo. (Boh)
426. Ječím v práci radostí nad návratem naší želvy. Prohledali jsme celý byt a nic. A dneska se Arthur Miller objevil sám. P-r-o-s-t-ě s-e š-e-l n-a-ž-r-a-t. A Drahý ho při tom načapal. Teď už ho jen sledovat při návratu do úkrytu a máme vyhráno. Chápu, že se v terárku nudí, ale já se o něj opravdu bála. (Boh)
427. Mám radost ze svého úprku z práce a pojídání jeleního ragů v Louvru. Není nad to si občas zahřešit, vzít sílu z jelena (vegetariáni prominou) a nebýt tam,kde vás to nebaví. (FF)
428. Potěšily mě filmy i písničky, které mi vypálila moje kamarádka. Na dlouhé zimní večery, které budu konečně trávit v klidu doma (už od příštího týdne, slibuju), jako dělané. Kromě toho mi to připomnělo, že přátele mám. Jen stačí se připomenout, nebo spíš nebát se přiznat, že jsem nemocná/smutná/bez nálady. Nebo že potřebuju pomoct. A zatímco doteď jsem měla podivný pocit, že ode mě všichni utečou, když tohle přiznám, teď jsem zjistila, že jsou lidé, kteří neutečou. A jsou pořád mí přátelé. Takže asi musím předefinovat sama v sobě, co pro mě přátelství znamená. Teď jsem se do toho úplně zamotala… (FF)
429. Mám radost ze setkání s kamarádkou, kterou jsem už dlouho neviděla a z její pochvaly blogu. „Jakmile vidím nový příspěvek, všeho nechám, nikdo mě nesmí rušit a musím číst!“ To potěší. Mám ti, Bohyně, vyřídit, že náš blog je skvělý a sranda. Tak. (FF)
430. Dostal mě lak na nehty od Fatalky. Chanel č. 445 Lotus Rouge. Mais qui! Jsem v sedmém lotosovém nebi. Skvěle se natírá, skvěle drží, má dokonalou barvu a moje prsty vypadají štíhlejší. To zvládne jedině Chanel. (Boh)
431. Potěšila mě nová krásná kuchařka. No, nevěřila bych, že mě někdy potěší něco, co se jmenuje Hovory s řezníkem, ale je to tak. (FF)
432. Pobavila mě recepční na poliklinice, kde jsem se byla zaregistrovat. Po tom, co jsem jí prozradila, kde pracuju, naklonila se ke mně a zašeptala: „Nebojte se, já to nikomu nepovím.“ Tak nevím. Buď si mě s někým spletla (?) nebo je má práce už obecně známá jako ponižující věc. (FF)
434. Udělal mi radost pán, který se mě na ulici zeptal, jestli jsem modelka. Teď jen budeme předstírat, že neměl pleš, zlatý řetízek kolem krku a nebyl o hlavu menší. Prostě mě to potěšilo a tečka. (FF)
435. Udělala mi radost sobota s Bohyní, i když měla chudák Bohyně celou dobu hlad a já si toho nevšimla. Promiň! Jsem strašná hostitelka. Probraly jsme vše potřebné (no dobře, tak zlomek potřebného), včetně mrtvých lidí a odnesení kabátu do čistírny. V příštím roce zase na viděnou chichi. (FF)
436. Potěšil mě film Atlas mraků. Připomněl mi, že je všechno v pořádku a tak, jak má být, že se milující duše najdou i v jiných životech, že má cenu dělat dobro a říkat pravdu a tak. I když nepopírám, že to vše bylo obaleno americkým new age patosem a kýčem (trochu). Ale na druhou stranu tam hrál Jim Sturgess a dostala jsem i knížku. Prostě to shrňme jako dobré pracovní dopoledne. (FF)
437. Udělalo mi radost, že rodina Drahého je zhruba stejně hlučná jako ta moje. Nikdy jsem nic podobného u někoho jiného nezažila. Jediný rozdíl je v tom, že oni křičí postupně, my dokážeme řvát jak na lesy na přeskáčku, jeden přes druhého. (Boh)
438. Udělalo mi radost měření podlahy. Budu totiž kupovat koberec. Což znamená, že dozařídím svůj byt. Což znamená, že se tu konečně zabydlím. A ne sama. Je to strašně fajn pocit. (Boh)
439. Mám radost, že dopisuji svou práci, která mě málem po večerech ubila. Jsem ráda, že jsem zase začala psát na blog. Jsem ráda za všechny změny. Jsem ráda za začátky, které jsou přede mnou a za konce zvonce, bez kterých by ty začátky přece nikdy nebyly. (Boh)
440. Jsem ráda, že je moje kamarádka zdravá a že se její přítel chystá pokleknout. Ještě nevíme kdy, ale je jasné, že už to přijde. A jsem strašně ráda, že mám být svěděk. Bože, co si vezmu na sebe?!(Boh)
441. Večírek u Bohyně a jejího Drahého byl jedna velká radost a zábava. Děkuju, bylo to krásné! (FF)
442. Pobavil mě pán v pekařství, kde jsem si kupovala snídani. „Chcete od těch koblih účtenku?“ zeptal se. „Ne, mně to nikdo nezaplatí,“ odmítla jsem a koukala na čokoládové dorty. „Pak asi něco děláte špatně,“ usmál se a mrknul. Jej. (FF)
443. Udělal mi radost večírek, který se vyvedl. Udělali mi radost přátelé a moje rodina, kuchařské umění Drahého, nová televize a pospolitost, ve které žijeme. (Boh)
444. Díkybohu už mám většinu vánočních dárků. A krásný věnec od Bohyniny maminky. Děkuju! Taky mám vánoční výzdobu v bytě a spoustu dárků pro sebe. Jak jinak. (FF)
445. Mám radost z elektroniky, která si ke mně našla cestu. Tedy, trochu jsem požádala Vesmír, ale netušila jsem, že všechno půjde tak rychle a hladce a tak moc Applově. Miluju design jablka. Ano, jsem radostná iOvce. Děkuji Vesmíre, děkuji přátelé a děkuji ti Drahý. Teď už můžu prohlásit, že jsem postoupila do 22. století. (Boh)
446. Mám radost, že jsem konečně byla v Dejvickém divadle. Potkala jsem Romana Zacha a hra byla mimo jiné o Medvídkovi Pú, Oslíkovi a Králíčkovi. Pak jsem byla konečně v Retru. Resty mám tedy vyřízené a můžu jít dál. (FF)
447. Konečně jsem upekla ten mrkvový koláč. Zní to strašidelně, vlastně to i strašidelně vypadá, ale díky obrovské porci oleje a cukru je to výborný. (FF)
448. Mám radost z naší dovolené v Miláně. Přišla jsem si jak na líbánkách. Sposta lásky, energie, módy, radosti a kreativity. Prostě spousta všeho. A z toho mám radost. (Boh)
449. Mám radost, že jsem byla už na dvou masážích. (FF)
450. Je milé, že pořád existují muži, kteří otevírají ženám dveře, dávají jim přednost a pomáhají jim se svlékáním kabátu. Není jich moc, ale jsou. (FF)
451. Mám radost, že jsem zase viděla své přátele. Kam jsme se v Itálii s Drahým pohli, tam byli. Je nádhrené, když vás někdo obejme a řekne, že mu chybíte a že s váma chce být celý den. Mám radost ze svých přátel, ze svého života, z toho, že si s Drahým všichni rozumněli, i když spolu mluvili rukama nohama. Jsem moc šťastná. (Boh)
452. Potěšil mě majitel kavárny, který mi pochválil šaty. Prý z nich nemohl spustit oči. (FF)
453. Potěšily mě prodavačky v parfuremii při vybírání make-upu. Urputně jsem se dožadovala „něčeho proti vráskám a těm strašným kruhům pod očima“ a ony mi milosrdně tvrdily, že nic takového nepotřebuju. I milosrdná lež někdy potěší, že. (FF)
454. Mám radost z donášky sushi až do domu. Mám radost z jeho pojídání a klábosení s kamarádkami a z koukání na romantické filmy. (Boh)
455. Absolutně mě nadchl přeplatek za elektřinu. Skvělé, super, bomba! (Boh)
456. Udělalo mi velkou radost, když jsem se byla podívat u sousedky na její miniprasátko. Bylo maličké, překrásné, roztomilé, kvičelo a ano, pekelně smrdělo. (FF)
457. Jsem moc šťastná ze spousty věcí, které se mi povedly a o kterých nemůžu psát na blogu. Ach jo. (FF)
458. Lepší než Vánoce a narozeniny dohromady! Dárky od Bohyně z Milána! Jsem jak malej Jarda. Dušek. Mám tendenci utíkat z práce domů a hrát si s mou novou kosmetikou a psaníčkem. Ach. Děkuju nastotisíckrát! (FF)
459. Mám radost z toho, že se Fatalka přistěhovala do Alfí čtvrti. Mám radost z našeho vtipného stěhování i s pondělků v šenku. Je super mít svou městskou rodinu ve stejném bloku. Navštěvujeme se prakticky v bačkorách! Tedy, ehm v pantoflíčkách… (Boh)
460. Jsem štěstím a radostí bez sebe, že mi ubyl jeden stalker, alespoň z části. Když jsem se to dozvěděla, zalil mě obrovský pocit volnosti a svobody. Jasně, on se zase někdo objeví, ale i tak přeji všem krásný a spokojený život a spoustu podnětů, které je odvedou od sledovaček soukromí jiných lidí. Děkuji! Mír s vámi! (Boh)
461. Strašně se těším na farmářské trhy. Na sýry, na masíčko, na kafíčko, na slovinské speciality a chorvatské ryby. Ách! (Boh)
462. Dělá mi radost nakupování opalovacích krémů, když je venku mínus dva. Mám totiž pocit malého tajemství. Jako bych jen já věděla, že Slunce zase začne pálit. (Boh)
————————————-16.10.2012—————————————————