Zapomněla jsem na Slunce

(Boh) I když jsem to všem neustále opakovala, otravovala tím každého na potkání, ve své podstatě jsem zapomněla, jaké je v Itálii slunce. A jakou má sílu. Tedy přímo v Miláně. Někdo tvrdí, že je to dáno smogem. Mně je jedno, čím je to dáno. Slunce je tu teplé a žluté a když přijedete v lednu na Centrale (čti čentrále:-), je to to nejhezčí přivítání, jakého se Vám může dostat. Stejný pocit jsem měla i ve Florencii na nádraží, kam jsem brzo ráno dorazila. (OK. Dorazila jsem tam kolem deváté, ale pro Italy to brzo bylo). Zkrátka mi slunce pomáhá, cítím se s ním v zádech silnější, lehčí a bezstarostná. Slunce v severní Itálii je pro  Bohyni tak akorát.

(Vyfoceno Bohyní. V Miláně a Florencii)

0 komentářů u Zapomněla jsem na Slunce

  1. Anonym napsal:

    No to je jasné Kočí, přeci v severní Itálii mají Jižní Slunce :O)
    A s ním v zádech, zepředu, zezadu, z boku, či za ruku, to je vždycky super!!!
    Lenin z jižních krajin…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *