PROČ BOHYNĚ NENÍ HIPSTERKA

735205_10151500616114154_793229918_n(Boh) Nedávno mi někdo řekl, při pohledu na několik let starou fotku, že jsem pravověrná hipsterka. Musím říct, že bydlím v Dejvicích a chodím venčit na Letnou, což jsou hnízda hipsterů a mimochodem kavárna Nahoře a Dole je vedle mého vchodu, takže ano, možná jsem v hipsterké oblasti, ale za hipsterku se fakt nepovažuju. Já vlastně ani nevím, kdo ti hipsteři jsou. A tak jsem mrkla do wikipedie:
„…takzvaného hipstera lze velice jednoduše identifikovat od nehipstera a to jednak podle vzhledu, ale také podle stylu života. Hipsterská móda zahrnuje často brýle s průhlednými i nedioptrickými skly v těžkých černých obroučkách, upnutné kalhoty jak u žen, tak u mužů, flanelové košile a stará saka, která často vytváří rádoby otrhaný umělecký vzhled nebo kšandy. Ve vlasových sestřižích se často objevuje ofina typu „patka“ a vyholené části hlavy „na ježka“ zejména v okolí uší a obří vlněné čepice i v teplejších obdobích. Hipsteři většinou studují, nejčastěji humanitní vědy a často se zdržují v kavárnách, na vernisážích, výstavách, koncertech širší veřejnosti neznámých smoothjazzových saxofonistů, graffity soutěžích a podobných neběžných místech. Stejně jako lidé, kteří se řadili k původním hippies, i pro hipstery je typický mladý věk maximálně do 30 let (případně ve věkovém rozpětí dvacátníků a třicátníků) a nemanželský život.“

Ok, to by asi odpovídalo, ale i tak bych k tomu měla pár poznámek, pokud mohu:
– těžké černé obroučky jsem nosila někdy v roce 2007 – 2008, když jsem bydlela v Miláně a Dior je měl ve své kolekci, takže blame Dior, not me!
– upnuté kalhoty mám furt, protože v neupnutých mám opticky větší zadek a silnější stehna a to nedopustím, navíc i ty neupnuté jsou na mně upnuté… A rádoby otrhaný a umělecký vzhled mám jen díky tomu, že jsem rozevlátá a ve skutečnosti netušíte jak moc se snažím vypadat dobře a uhlazeně, ale prostě se mi to nedaří. Má matka říkala, že jsem vždycky byla nejšpinavější dítě v ulici, no tak teď je to konečně módní
– punkově vyholenou část vlasů jsem měla už před čtyřmi lety, jako právník… Dost punkově jsem tenkrát rozdávala pokuty za nelegální stavby, takže komentovat můj sestřih by si stejně nikdo nedovolil
jin hips– čepice nosím furt, protože trpím na záněty dutin, a to prosím od malinka, takže ano, čepici mám i v teplejším období a k mému ušmudlanému vzhledu se prostě hodí. No a protože mám malou hlavu, tak nosím čepice větší. S malou čapkou vypadám, že mám na krku místo hlavy žalud a to není moc pěkný pohled, víme?
– práva jsou asi humanitní vědy, i když je to k nevíře
– v kavárnách se zdržuju, protože mám ráda kafe. Pivo ani víno moc nepiju. Výstavy miluju a hrála jsem na saxofon, takže si ho ráda zase někde poslechnu a víte co, nemám ráda davy a masové akce a u neznámých umělců tohle nehrozí
– ano žiji nemanželský život a ano, je mi každý rok třicet

Co z toho vyplývá? Že jsem zřejmě hipsterem, aniž bych o tom věděla. Prostě jsem, moji zlatí, asi přišla konečně do módy. I tak se za hipstera nepovažuju. Už z toho důvodu, že jsem spíš výkonnostní typ. Nebaví mě o věcech mluvit a mluvit, a pak si to zapsat do Moleskinu, který mimochodem používám od roku 2001, kdy jsem žila v Belgii, a následně si to nafotit přes retro filtr (to jak přemýšlím o idee, ne tu Belgii, tu jsem fotila na kinofilm) a nezapomenout tomu dát pěkný hastag a poreferovat o nápadu na twitteru, zatímco si objednávám další whiteflat se sójovým mlékem.
Na mě je tohle tak nějak moc statické a pozérské. Jsem živel. Takže odmítám označení hipsterky, nebo alespoň ne české hipsterky. Nedávno jsem totiž narazila (bohužel jen na internetu, kdyby ve skutečnosti, tak už o mně neuslyšíte) na domnělého otce novodobých hipsterů Gavina McInnese. A to je prosím chlapík mého gusta. Jeden jeho báječný výstup najdete na konci tohoto příspěvku. Ale než k němu dostanete, tak tady je poslední info o českých hipsterech.

„V české společnosti je tímto slovem (hipster) často nazván mladistvý jedinec s vyhraněným stylem života, jednání a oblékání, který se snaží působit originálně a přesto pouze kopíruje předchozí vzory, kteří s daným originálním prvkem přišli o několik let dříve, a tím opět zapadá do stáda běžnosti.„

DesigualVíte, odpověď na to, proč opravdu nejsem hipsterka, je někde mezi řádky. Jsem originál a nepotřebuju škatulku. A ve skutečnosti, vy taky ne. Když jste ve své energii, tak je vám prostě nejlíp a nepotřebujete k tomu hnutí nebo skupinu stejně oblečených lidí, abyste se identifikovali a poznali sami sebe. V jednoduchosti je síla. A pozérství děsně zavazuje. A proto je Gavin muž mého srdce :-))))

PS: O tom, jak jsem věci Desigual nosívala v době, kdy Desigual nikdo neznal a možná ani neexistoval, si povíme zase jindy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Co se nám honí hlavou se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u PROČ BOHYNĚ NENÍ HIPSTERKA

  1. Danka napsal:

    Opět si pobavila, díky! :-)

  2. Libu napsal:

    Jsem ráda, že už vám funguje web a tady jeden hipsterský pozdrav – tohle jsem já poslouchala, když mi bylo 15…, tak nevím, co je špatně :-D

    https://www.youtube.com/watch?v=SckD99B51IA

  3. Michal napsal:

    No ještě musíš zapracovat na těch kšandách:))) Pak budeš hipsterka par exclenece:))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *