Do klubu po třicítce

(FF) „Ukažte občanky!“ zavelí Dimitrij z ochranky. Co? divím se, dokud nepochopím, že mluví na mladinké holky vedle nás. „No, vy ne,“ uchechtne se Dimitrij posměšně, když vidí zmatek v mých očích. A přesně to byl okamžik, který mě mě varovat. Měla jsem se otočit, jít domů a hrát si na Bridget Jones (pro mladší ročníky – známý film pro pamětníky, dodávající v devatesátých letech naději všem zoufalým singl ženám, že i po třicítce a s velkým zadkem si můžete najít muže. Dnes už se takové filmy netočí.) No, já se neotočila a za trest jsem zjistila, jaké to je, snažit se v pátek večer zabavit v epicentru města a mladých lidí.
Jít do klubu po 30 je jako jít znovu do tanečních. Čekáte. Doufáte. Čekáte dál. Nikdo pro vás nepřichází a schovat se za topení nemůžete. Žádné tu není. A tancmistr Život by vás tam stejně vyhmátl a předhodil dvacetiletým slečnám s pletí i duší bez poskvrnky. Připadáte si trochu trapně. Dost trapně. Všem je zhruba o deset let míň. I o víc je jim míň. Když vás někdo kontaktuje, vyděšeně uskočíte a díváte se, o co jako sakra jde. To se ten dvacetiletý mladíček s hebkou pletí vsadil se svými kamarády, že sbalí tu bábu v rohu? „Nikdo si mě nevšímá. Nikdo se na mě nekouká,“ křičím kamarádce do ucha. Jsme přesně ty dvě báby, o kterých jsme si my před deseti lety šeptaly „Ach proboha, co TY tady dělají?“ „To není možné. Dneska jsme v novinách četla, že v Praze žije spousta singlů našeho věku,“ nevzdává to kamarádka. „Vážně? A co jako dělají? Sedí doma a brečí do polštáře?“ odseknu a znovu se kradmým rozhlédnutím po klubu přesvědčím, že jsme NEVIDITELNÉ. A kdybychom viditelné byly, mé vrásky, šperky i zkušenosti by tady vypadaly hodně nepatřičně.
Ach můj bože, kam mám jako chodit? Nebo už nemám nikam chodit? Já tomu nerozumím…, fňukám u baru do vína, které jsem po půlhodině urvala od barmana, když si na chvíli přestal všímat pružné dvacetileté lasice, ktera se prsila přes bar. Koketně opilým pohledem nás pozoruje upocený chlapík sedící opodál. Vybral si nás, protože je jediný starší člověk v místnosti. Tohle je má budoucnost? Zkamením. Proč není klub, kam by pouštěli jen 30+? Náladu nám zlepší až tanec na písničky devadesátých let, které zřejmě pustili na naši počest a políbení ruky od neznámého mladíčka. Předpokládám, že to bylo ze soucitu, ale koho to zajímá… Nevadí. Udělám ze sebe lasici a příště vyrazím znovu.

 Follow on Bloglovin

Příspěvek byl publikován v rubrice Co se nám honí hlavou se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 komentářů u Do klubu po třicítce

  1. kejtyna napsal:

    Já to teda zase tolik neřeším, ale chápu, že to člověka znervózní :D. A právě v Praze mi přijde, že je v klubech hodně starších lidí a nějak to neřeším. Všichni jsme tam přišli za stejným účelem. Opít se a za zábavou ;).

  2. annapos napsal:

    Na takové řeči přijde nárok, až v 50sáti, 60sáti, 70sáti, ti, ti, stu letech…….. Zatím, je to jen milý humor?

  3. Anonym napsal:

    Tak si to tak neber. . Byla jsi na špatném místě a určitě i ve špatnou dobu. Příště musíte děvčata jinam. To, že se věk posouvá opravdu všem, to je ta krutá spravedlnost :-). dantu

  4. Sedmi napsal:

    jo jo… taky jsem si tak prisla ted nedavno na party tady na severu… same lasice odene vic nez lascivne… (ja bych to teda na sebe nevzala), ja v cernych kalhotach. Pocintanych na jedne nohavici od Lilly vecere… uz nebyl cas se prevlekat. Cerne triko. No ale uzila jsem si to i tak :D p.s. letosi mi bude 35…

  5. Alizia napsal:

    Tak takové pocity znám moc dobře :-)

  6. joseyru napsal:

    je to jako kdyby mi někdo popsal můj nedávnej zážitek, a to je mi 27:) Došlo mi ale, že záleží na tom KAM se jde a pak postoji-naprostej souhlas s Katy, máme přeci jiný přednosti a navíc umíme pít:) Josephine

  7. Romana napsal:

    Co tam děláš, prosímtě? Běž někam, kde můžeš mluvit a vynikne tvůj intelekt a charisma, zapůsobíš svou zkušeností a noblesou…a až ho klofneš, tak si ho vem na diskotéku. Pak tam můžete na pobeďarovance hrát, že jste majitelé. Prostě něco ve stylu manželů Štikových.

  8. Katy napsal:

    Nedávno jsme byli s přítelem také na party a okukovali mě chlapci i muži všech věkových kategorií. Postavu jsem měla lepší než mnohé mladší dívky než já :D Pořádně jsem si to užila i se vzdušnými pusinkami a ukazováním zloměných srdcí od mladíčků. Dokonce mě tahali od přítele a pak mu řekli, jaký je to šťasný muž :D Já myslím, že je to v hlavě. Pokud se cítíme staře, tak nás tak okolí vnímá. Cítímeli se vnitřně mladí a házíme úsměvy a flirtujeme, pak si o nás okolí stále myslí, že jsme atraktivní a mladí. Takže příště Fatalko nestát v rohu a fňukat, ale nahodit pózu, já jsem super, na mě nemáte a uvidíš ten průvan a hemžení mužů kolem tebe ;) A mimochodem, na té party (diskotéce) v Praze byli i starší než jsem já (je mi 31, sakra, toto letí :D)

  9. Anonym napsal:

    Takové kluby jsou, v Brně je vyhlášený klub Šelepka, věkový průměr je kolem 40 let. Když jsem tam byla poprvé v asi 19 letech, tak se mi to tam zdálo hrozné, spousty starých lidí. Ale teď… ;-) Teď si to tam užívám, patřím tam k nejmladším. Hodně to zvedá sebevědomí! Občas tam chodí úplně stařičcí dědoušci, ale jak ti protáčí partnerky!

  10. Lenka napsal:

    Kdyby byl klub pro lidi po třicítce, bylo by tam narváno dvacítkama lovícíma poslední volné třicátníky…

  11. Madlena napsal:

    chichi, na to je snadná rada: do klubu doražte až ve tři, kdy už jsou dětičky doma v postýlkách u maminek. my jsme to takhle udělaly teď o víkendu a byla to děsně povedená afterparty!

  12. Bari.mandle napsal:

    Mám pocit, že ani těch mých 27 let nepomáhá…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *