Co se nám honí hlavou

Čím jsme slavní…nevěrou

(Boh) Nedávno jsem si četla článek na Expats.cz a nestačila jsem se divit. Myslela jsem si, že jsme ve světě pověstní zlatejma českejma ručičkama, pitím piva a slovem robot. A ono ne.
Cizinci si nešuškají o krásách našich žen, ale o našich nevěrách. O naší toleranci vůči nevěře, otevřeným vztahům a uvolněné morálce, kdy na konci toho všeho je stejně rozvod. Ano, nevěrou a rozvodovostí jsme se stali slavnými.
Docela mě to zvedlo ze židle a nemile překvapilo, ale pak jsem zašátrala v paměti, vzala si na pomoc svůj seznam milenců a partnerů a ohromeně zjistila, že se svými cizinci (Ital, Turek, Rakušan, Polák, zase Ital…no to máte jedno) jsem se rozešla z důvodů, které se netýkaly nevěry. Naopak s Čechy to bylo vždy kvůli nevěře. Většinou jsem se o ní  „náhodou“ dozvěla, zkoušela to rozdýchat a pak vztah po dohodě ukončila pro obecnou nepřizpůsobivost. Mojí nepřizpůsobivost. Tak nějak jsem už s tím člověkem nemohla být. Možná je to tím, že jsem nikdy nevěrná nebyla, možná je to tím, že najednou vady, které jsem omlouvala a přehlížela, jsem prostě už omlouvat nedokázala. Nějak se ta tolerance blokla. A silné pouto vytratilo. On totiž pokaždé, když sundal někde kalhoty, když napsal lovely sms nebo sweet email, tak ukrojil kousek z toho společného, co jsme měli. Až nezbylo nic.
Celé čtení na Expatech mě dovedlo ke zjištění, že jsem zřejmě velice tolerantní člověk ovšem jen do určité chvíle. Pak mám srdce z ledu a zatím se nikomu nepovedlo ten rampouch rozehřát. (Tajně si přeju, aby si tohle přečetl můj budoucí manžel. Aby věděl, že nevěru nezvládnu v žádném podobenství…)
Ale abych se vrátila k těm Expatům, musím říct, že velmi objevný byl jejich pohled na naší tolerantnost  vůči nevěrným politikům – konkrétně Paroubek a Topolánek. Fakt, že jejich nemanželské vztahy neměly vliv na jejich popularitu a nikdo si jejich podvádění v oblasti lásky nespojil s podváděním i v jiných sférách života, bylo zajímavé. Musela jsem se nad naší „tolerantností“ pousmát.
Samozřejmě, že nejsme národ nevěrných mužů a žen, podle cizinců  jsme možná prý jen upřímnější v anketách a víc toho řekneme o svém soukromém životě, možná taky za všechno může náš ateismus, takže nám svátost manželská rozhodně není svatá… No, kdo ví. Tak jako tak, naše grandiózní a věhlasná tolerance vůči nevěře prokazatelně nevede k nižší rozvodovosti. Věci veřejné jsou nám Čechům totiž  jedno. Ovšem jen dokud se nedotknou naší osoby. Pak je najednou podvod podvodem a zrada zradou.

Follow on Bloglovin

Nové články emailem

Nechte si posílat naše články rovnou k vám do schránky.

Nebojte, nespamujeme a z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

12 komentářů

  • Romana

    JJ, nejen tolerace k nevěře (to je trefa, s těma politikama – proč by měli být poctiví zrovna v práci, která je mnohem méně závazná, než vztahy, že?), ale taky k prostituci. Fascinuje mne, že objektem obdivu jsou ženy, které mají drahé kabelky díky tomu, že si na ně vydělaly prostitucí – prezentují to „dokážu se postarat sama o sebe“ a obdivují je i dospělé, ček by řekl „zralé“ ženy. Cestují po světě za svým byznysem, přece jen v Anglii, Švýcarsku, Itálii…to sype víc a opět, reakce jsou „Ach, ty se máš, ty cestuješ!“ Nemluvím teď o sociální prostituci, ale opravdu o té klasické jednorázové „dáš-dostaneš“. Mně nad tím zůstává rozum stát, to fakt ty kabelky, boty, auta vysatvené na blogu stojí za to? To si fakt nikomu z obdivovatelek nevadí, že aby si holka v devatenácti mohla koupit malé BMW, musela mít za dva roky, sedm set dní, styk tak asi se sedmi sty muži? Jakože ne sedmset styků s jedním mužem, to by bylo pochopitelné… A když už: proč tuhle tu zoufalou hrůzu (jasně, můj pohled, pro někoho to může být koníček) proměňují v pozlátko?
    No, asi nejsem dnešní. A myslím si, že za tím je opravdu ateismus ruku v ruce s tím, jak stát reguluje osobní životy a snímá odpovědnost z jedinců. Budiž ilustrací třeba to, že mamčám na Mimáči vnutil to, že ony namísto vlastních dětí s plnou odpovědností matek a otců (tedy i odpovědností za udržení svazku, i za cenu „musím si odříct úžasné potěšení ze sexu s neznámou krasavicí“) porodily „státu daňové poplatníky (tak ať stát platí)“. Když mají děti se státem, který platí a vychovává děti prostřednictvím soudružek Marksových, proč by se měl vlastně otec snažit udržet rodinu?
    Omlouvám se za výlev, ale zrovna včera jsem sledovala na toto téma nějakou debatu, dnes jsme o tom diskutovali s kolegou a jsem hrozně NAJEDOVANÁ!

  • Evelína

    Hmm, aby to nevypadalo, že se to týká jen mužů. Ženy taky mají máslo na hlavě. Moji kolegové cizinci pořád nevychází z úžasu, jak snadné je tady sbalit holku a je to ještě snadnější, když je zadaná. Jeden dokonce prohlašuje, že když mu slečna sdělí, že má přítele, tak to má pro něj stejnou informační hodnotu jako když řekne, že má psa. Je to hold na každého vědomí a svědomí…

  • kejtyna

    Docela s tím souhlasím. Díky bohu jsem podvádění u svých předchozích partnerů nezažila, ale za to polovina mých přátel byla podvedena a taky to nejdřív dlouho tolerovali. Jednoho kluka dokonce podvedla každá z jeho holek. Teď už nevěří žádný a je dost podezřívavý.

  • annapos

    Docela mě to zvedlo ze židle a nemile překvapilo, ale pak jsem zašátrala v paměti, vzala si na pomoc svůj seznam milenců a partnerů a ohromeně zjistila, že se svými cizinci (Ital, Turek, Rakušan, Polák, zase Ital…no to máte jedno) jsem se rozešla z důvodů, které se netýkaly nevěry. Naopak s Čechy to bylo vždy kvůli nevěře.
    (Tajně si přeju, aby si tohle přečetl můj budoucí manžel. Aby věděl, že nevěru nezvládnu v žádném podobenství…)
    Blahopřeji Boh. k úžasné sebereflexi ?

  • Jája

    Zajímavé. Abych pravdu řekla, tak si osobně nedokážu vysvětlit, proč se u nás manželství tak často rozvádějí a proč jsme si nevěrní. Mám několik kamarádů a ti se dokonce chlubí tím, že ještě neměli vztah v němž by byli 100% věrní. Možná je to rodinou. Spousta lidí vyrůstala v neúplné rodině, tak jim pak třeba není tolik líto vztah ukončit. No nevím. Češi jsou dost specifický národ. U nás se sociologové nenudí.

    • Femme Fatale s Bohyní

      No nejzábavnější na tom je, jak se chlapci plácají po ramenou a svým přítelkyním mažou med kolem pusy. Ale díky tomu jejich vyprávění, se to k těm přítelkyním dříve či později dostane, že… No a pak se chudáci opíjejí s kamarády, na žal, že se rozešli…
      Myslím si, že dokud se nevěra nestane zase cejchem, něčím co je fůůůůj a k čemu se jako pašáci nepřiznáváme, ale naopak to bereme, jako svoje uklouznuní, chybu o které nechceme, aby nikdo veděl, tak to bude v ČR vypadat tak jak to vypadá. Bude vysoká rozvodovost žádná rodina nic nevybuduje ani pocitově/hodnotově, ani majetkově(protože při rozvodu se všechno dělí a rozmělní). Boh

      • Romana

        Přesně! To je totální devalvace elit! Rodina má fungovat jako malá firma, aby byla v budoucnu úspěšná – aby byli rodiče zajištění „na stáří“, aby děti měly dobrý finanční základ, emocionální klid a motivaci pro studium, rozvoj a zdravou kariéru. Když se rodiče postarají o děti, děti se pak stejně postarají o rodiče, čert Kalousek vem důchody! Bohužel to nejde táhnout v jednotlivcích, k tomu opravdu musejí být dva lidi a musejí společně vybudovat stabilní rodinu, „firmu“, která poskytuje všem členům spolehlivé zázemí, každý musí zaujmout svoji roli a doplňovat se v zodpvědnosti. Jako v každé firmě si můžou jít společníci občas šíleně na nervy, ale vzhledem k tomu, že mají dlouhodobý společný cíl, vědí, čeho chtějí dosáhnout, tak se prostě při lákavé nabídce od konkurence na rodinnou firmu nevyprdnou, ale ovládnou chtíč po momentálním zisku (za cenu rizika ztráty všeho dosud získaného) a budují rodinnou firmu dál.
        Asi v tom hraje roli i konzumerismus, který se tady objevil na konci devadesátých let, kdy lidi najednou měli tolik peněz, že si mohli koupit šunku 5x do týdne, ne jen v neděli pro návštěvu. A tak se jim najednou začalo zdát, že si můžou dopřát všechno. Že když na posezení sežerou šunku za tisíc korun, protože na to mají, že je to nezabije.

        • Romana

          Nějak jsem v rozhořčení ztratila myšlenku elit…. takže elita musí mít morální zázemí, kterí získá jen v rodině. V rodině, kde se toleruje podvod na blízkém člověku, se zřejmě bude tolerovat i podvod na cizích lidech, děti si to osvojí… všeobecný model.
          Elita prostě není šlapka s Vuittonkou, ani Topolánkovy děti s drahýma školama. Elita je někdo, kdo je schopný odejít od rodiny za cenu ztráty všeho – majetku, citových vazeb, sociálního postavení… Dokud bude jednoduché vyměnit manželku s harantama za nový model stejně, jako vyměnit starého passata za novou audinu, tak nic.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *