Když se vám sex zajídá

Třicítka dostane zprávu od bývalého milence, se kterým se naposledy viděla v roce 2016
M: Jak se máš?
230: Vcelku dobře. Co ty?
M: Jde to. Co chlapi?
230: Co by tě přesně zajímalo?
M: Jestli jsi opečovávaná.
230: Někdy, ale ve vztahu nejsem. A ty?
M: Je to komplikovaný.
230: ?
M: Nejsem moc využíván a nudím se.
230: Aha.
M: Nechceš se vidět? Celý příspěvek

Rubriky: Co se nám honí hlavou | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Praha musí být jedna velká seznamka, aneb co jsem se naučila v lednu a únoru

V zimě jsem dohromady sežrala několik prasat, krav a tolik kynutého těsta, že se z toho budu vzpamatovávat ještě o Velikonocích, až se budu cpát vajíčky a mazancem.

(FF) Když život neví, jak vám dát najevo, že máte fakt začít s dietou, kterou slibujete od Vánoc, zaručí, že vyhlásí v obchodním centru evakuaci ve chvíli, kdy jste přejedená suši a je čas na zákusky. Pět minut jsme nechápaly, co se děje, tak jsme jedly dál. Ani v této dramatické chvíli kamarádka neváhala a klopila do sebe víno jak o život, přestože o život možná mohlo jít, a protože to víno „ je přece tak dobrý, že ho tady nenechám, evakuace neevakuace“. Já jsem se alespoň v běhu ven chtěla seznámit s příslušníky policie, když už z toho nic víc nebude, ale vykázali nás do chráněného prostoru, pěkně za zábrany. Ano, vesmíre, pochopila jsem, už tedy budu držet dietu. Není třeba dělat tak dramatická gesta. Jen teda dojím tu půlku prasete, co mám v lednici.

 

 

Celý příspěvek

Rubriky: Co jsem se naučila..., Co se nám honí hlavou | Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , , , , | 1 komentář

Koho byste nechali nakouknout do svého šatníku?

(FF) Je čas na spring cleaning, takže jarní detox. Než se vrhnu na ten svůj, tedy než začnu cvičit a zdravě jíst (wil never happen), rozhodla jsem se pro detox šatníku, protože většinu věcí stejně nenosím. Pozvala jsem na to svoji zkušenou kamarádku a začalo to lítat. Doslova.

„Všimla sis, že jsou tu jen hromádky URČITĚ ANO a URČITĚ NE? Nic mezi tím?“ stála zamyšleně mezi hromadama hadrů. „No, to je logický. V našem věku už na hromádky ASI MOŽNÁ nebo JEŠTĚ NEVÍM a UVIDÍME ZA PÁR MĚSÍCŮ není čas. Ani co se týče hadrů, ani chlapů, ani ničeho jiného,“ zafilozofovala jsem nenuceně a snažila se pod postel zakopnout další z ohavných kousků tak, aby to neviděla. Kousků hadrů, ne chlapů. Celý příspěvek

Rubriky: Co se nám honí hlavou, Inspirace, Móda | Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , | Napsat komentář

Pro všechny z mé „mikrogenerace“ 1977 až 1983

(FF) Jsme generace, která neměla internet nebo mobily ještě na střední škole. Na střední škole! Nechápu, jak jsme to dali, ale dali! Jsme prý dokonce tzv. mikrogenerace z let 1977 až 1983. Máme společné znaky s mileniály, docela se orientujeme v online světě, používáme iphony a jíme avokádové chlebíčky, a proto někteří z nás nemají hypotéky. Ale stejně dobře nám je, i když žijeme podle vzoru generace před námi, tz. že nás nechává tohle online bláznění chladnými a před digitálním nomádstvím dáváme přednost rodinnému životu a pěstování dýní ne proto, že je teď moderní všechno lokální, bio, eko a kdesi cosi , ale protože to tak přirozeně cítíme a vždycky jsme cítili. Protože proč by to mělo být jinak? Ke svému životu pak nepotřebujeme hashtag organic. Žijeme tak, protože tak žili naši rodiče a babičky a prababičky.

Podívejte se, milí drazí, překvapení – velké brýle ani kostkované košile nevymyslela ani generace po nás, ani ta naše…

Zaslechla jsem, že to naše generace odsr… odnesla nejvíc. Že jsme v podstatě děti vyrůstající a dospívající v komunismu, které pak nestihly naskočit na novou vlnu a v dnešním světě se trochu ztrácejí, protože vyrůstaly v něčem, co dneska dávno neplatí. Jenže ukažte mi na generaci, která se tak trochu nebo dost „lost“ necítila. Ukažte mi rodiče, kteří věděli, co přijde za deset, dvacet, třicet let a dokázali na to děti nějak připravit. Proto si nemyslím, že je některá generace extra výjimečná. Extra výjimečně dobrá nebo špatná. Že by se na některou měly brát extra ohledy. Že to některá generace nejvíc odnesla… My jsme prostě jen už tenkrát nosili flanelky a velké brýle, jezdili na chaty a vandry a netušili, že je to největší hipsteřina. Celý příspěvek

Rubriky: Co se nám honí hlavou, Rychlé tipy aneb Čím žijeme | Štítky: , , , , , , , , , , , , | Napsat komentář